Cesty do práce a z práce

15. září 2017 v 13:30 | Proksovka |  Moje práce
Pokud mi to počasí dovolí, tak do práce jezdím nejraději na kole. Provětrám si hlavu, spálím nějaké ty kalorie a pokud mě cestou nenaštve nějaký řidič, tak dojedu i s dobrou náladou.
Fakt je, že naše obchodní centrum má sprchy pro zaměstnance a to je úplně super. Dát si ráno po jízdě na kole sprchu, to potom ten pracovní den začíná daleko líp. Cítím se vždy nabitá energií, což mi většinou vydrží do chvíle než zapnu počítač a přečtu si nějaký mejl od manažerky nebo někoho jinýho z vedení firmy.
První úsek cesty do práce mám po cyklostezce, která vede lesem, což je úplná paráda. Sice občas potkám nějaká ta zvířátka, kterým bych se raději vyhnula, naposledy to bylo stádo divokých prasat. Vyjedu ze zatáčky a asi deset prasátek si takhle přebíhalo ze spodní části lesa přes cestu do vrchní. Ihned jsem zamáčkla obě brzdy a zastavila kousek od nich, v hlevě mi to šrotovalo, co budu dělat pokud některé vyrazí proti mě. Ujistila jsem se, že telefon mám v kapse bundy a pomalu jsem se začala rozhlížet po nějakém stromě na který bych dokázala vylést. Prasátka mezitím vesele přehopkala přes cestu a já si uvědomila, že už je to asi pět minut co přeběhlo poslední a já tam stále stojím jako solný sloup.
Nejčastěji potkávám srnky a jeleny, ale ty přede mnou většinou velmi rychle utíkají, nebo také králíky a zajíce. Poslední zajíc, kterého jsem viděla měl na zádech káně. Teda já jsem si napřed všimla toho káněte, které sedělo kousek od cesty, jen mi bylo divné, proč se tak chvěje a proč občas kvůli rovnováze roztahuje křídla, dokud jsem si nevšimal, že to na čem sedí je vystašenej zajíc. Potom krásně roztáhlo křídla a s tím zajícem v drápech odletělo. No řekněte sami tohle člověk z auta nevidí.
Další část cesty mám teda bohužel po silnici, no ono by se dalo jet dál po cyklostezce, přes louky, jenže ta cyklostezka vede docela náročným terénem a je to pořád buď z kopce nebo do kopce. Kdežto silnice vede krásně mezi těmi kopci po rovince.
Občas pozoruju ty řidiče v autech, které mě předjíždějí a většinou tam sedí jen jeden člověk. Říkám si, že kdyby se vždy domluvili čtyři, tak by hned bylo o tři auta na silnici líp.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama