Naše strachy

9. října 2017 v 13:21 | Proksovka
Taky jste se jako děti koukali do noci na televizi na nějaký horor a potom se báli přeběhnout od televize do postele, nebo si dojít na záchod ? Čeho jsme se to vlastně báli ? Že se hlavní hrdina z hororu objeví u nás doma a bude číhat v předsíni ?
Když se na to podívám z téhle stránky je to pěkná blbost, co ? Ale myslim, že to určitě zažil každý z nás.
Po skončení hororu jsem rozsvítila všechny světla v bytě, abych se ujistila, že opravdu nikde nikdo nečíhá a běžela do postele.
Jenže potom jsem si právě uvědomila, že tím jak všude rozsvítím, tak vzhledem k tomu, že je venku tma jak v pytli, tak mě může venku někdo pozorovat. Takže už jsem potom s tím rozvěcením byla opatrnější.
Jako dítě jsem vyrůstala ve velkém městě a v noci jsem ráda pozorovala z okna ty nasvícené silnice na kterých se to hemžilo auty. Připadala jsem si v tomto nasvíceném světě bezpečně.
Ale když jsme o víkendu odjeli s rodiči na chalupu, která byla na samotě u lesa, tak tam jsem se v noci občas bála. Nikdy by mě nenapadlo se třeba na téhle chatě koukat na nějaký horor, bála jsem se tam v noci dost i be něj. A z okna jsem tady v noci taky nekoukala, protože venku byla stejná tma jako v místnosti, kde jsem seděla.
Jen jednou do roka, jsem tady koukala z oken a to na vánoce. Rodiče nás na Štědrý večer poslali po večeři do ložnice, aby jsme vyhlíželi ježíška a to jsme si na to se ségrou i rádi zhasli. No a myslím, že minimálně jednou jsem jeho stín za oknem určitě zahlídla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hlidacidenicek hlidacidenicek | Web | 10. prosince 2017 v 13:07 | Reagovat

Já se bojím ještě někdy teď. a to je  mi 30 :D Dokonce jsem před několika měsíci musela spát při rozsvícené lampičce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama